Takže tady je 1.kapitola. Prosím :D nesmějet se za nějkou chybu!
Vše vymyšleno ale inspirovala jsem se anime: KimiKiss pure Rouge
Tohle je totiž moje 1.povídka.. x3
Před 10ti-lety (to mi bylo 7let)
"Sakuro!" zavolala na mě mamka.
"Budem se stěhovat do USA" řekla mi.
"Mami ale proč? Mě se zde líbí!" řekla jsem uraženě.
"Já a tatínek máme v USA velmi duležitou páci" řekla mi mamka klidným hlasem.
"A vrátím se někdy zpět? Ale já neumím anglicky!" řekla jsem smutně.
"Neboj vrátíme se! Anglicky se naučíš rychle" řekla s veselým úsměvem.
"OK, těším se!" řekla jsem s velikým úsměvem"
po 10ti-letech (to mi bylo 17let)
"Áááh! Konečně v Japonsku!" řekla jsem šťastně
"Moje dráha sestřičko, já ti zaručuju že budu mít větší pokoj než ty!"
řekl brácha vychloubavě a důvěřivě.
Když jsme konečně odjeli z letiště tak jsem při jízdě usnula.
Když jsme přijeli do nového domu tak brácha do mě šťouchal a říkal:
"Už jsme tu, vstávej, vstávej!" já jsem se už zbudila koukla a řekla dlouhé:
"Wáááááááááááááu" nebyl to 2xluxus jako v USA ale mě se to líbilotakový krásný
domečekz docela velkou zahradou.
"Můžeš si zde pěstovat květiny když je máš tak ráda" řekla mi mamka.
když jsem s bráchou prohlédli dům tak jsem se mu já sama vysmívala že má docela malý pokoj
já jsem ho měla docela velký. "Takže Sakuro a Makoto můžete si zařídit pokoj podle svého"
řekla taťka. Já jsem chtěla pokoj u růžovou zdí a bílý koberec postel jemnou ze světlýma záclonkama,
pracovní stůl a menší knihovničku. A chtěla jsem domácého mazlíčka buď psa nebo křečka.
"Takže děcka za týden začíná škola. Přihlásili jsme vás na Maganovou střední" řekl taťka.
Byla jsem šťastná že budu konečně chodit do japonské školy!
Za týden.... (škola!!) :D
Mamka mě budila že už je škola. Nikam se mi vůbec nechtělo. Ale pak mi mamka ukázala krásnou uniformu
s krásnou červenou mašlí a krátkou sukýnkou zalíbila se mi tak jsem vyletěla z postele jak nějaký superman a letěla
až do koupelny se převléct. Připadala jsem si vté uniformě trapně i sexy. Šla jsem na snídani ale nejednou "Bléééééééé" řekl můj poblblý bráška. "Co ti je?" zeptala jsem se. "Vypadáš divně!" odpověděl. Já jsem ho projistotu
ingnorovala. Ale pak jsme už vyrazili do školy při cestě jsme kecali o škole jaká bude a vše možné. Když jsme dorazili do školy tak já a brácha jsme si kecali na chodbě a najednou nás odchytla Ředitelka "Vy jste Sakura a Makoto že ano?" zeptala se. "Ano jsme" odpověděli jsme naraz. "Pojďte zamnou, prosím" žekla nám tak jsme šli.
Pokračování příště
Co si myslíte o té povídce? :D